Že by další pochybná strategická hra z
produkce nevyzpytatelných Microsofťáků nebo nové kódové označení operačního
systému? Tak jednoduché to opravdu není. Rise of Nations (dále už jen RoN) staví
na velmi slušné marketingové základně, jejíž cestička je vydlážděná tituly Age
of Empires, Empire
Earth nebo Warrior
Kings. Nebýt Civilizace, tak dnes nemám o čem psát. Tato fantastická tahová
strategie vnesla do strategických vod takové množství inovací, že i řada odpůrců
nestačila hledat negativní vliv na lidskou psyché. Dosti však bylo šedivé
minulosti. Civilizaci potkalo ještě několik dalších pokračování, ale originál
nepřekonal žádný z nich a kvalitnější audiovizuální stránka se nepočítá. Rise of
Nations mi svojí strukturou oživil vzpomínky na maniakální piplání městeček a
honbu za čísly.
Hra ale zdaleka nevychází jen z této zažité ba částečně
přežité koncepce. Spoustu prvků RoN evidentně „opsal“ od spřízněného soukmenovce
Age of Empires. Tomuto skvostu se vyhnul jen málokdo, pokud se vám to ale přece
povedlo, nehledejte stará CD a radši hupněte na Rona (Potterovci prominou).
Jenže, možná si říkáte, proč byste se vlastně měli do RoN pouštět? Nabízí něco
víc než jen pouhou kompilaci strategických hitů? Nevím, jestli se mnou budete
souhlasit, že hledat v dnešní době originální strategii je dost velký problém.
Síla RoN je tedy v něčem jiném než omračující grafice a spoustě nových
nápadů.
• Začínáme...
Tutoriál přeskočíme,
je sice zajímavě zpracován, ovšem je poměrně zbytečný. Nápovědu si totiž můžete
„přivolat“ kdykoliv během hry, navíc všechny jednotky i akce jsou detailně
popsány. Zkuste tedy rozjet novou kampaň, vyberte si jeden z osmnácti národů a
začněte svoje taktické manévry na mapě světa. Zatím je vaše zemička zastoupena
jen malou barevnou skvrnkou, nemáte moc nepřátel a nabízí se vám celá řada
možnosti - kam zaútočit (podobně jako v Duně 2), zda využít diplomacie nebo
agresivní síly. V této fázi hra vypadá jako klasická tahová strategie a do AoE
režimu se přepne v momentě, kdy se rozhodnete pro útok. Až vyhrajete pár bitev,
obdržíte bonusové kartičky, jejichž účinnost v žádném případě nepodceňujte,
právě ony vám totiž mohou velmi usnadnit boj.
Jste-li rozený
diplomat, můžete si protivníkův celek odkoupit. To je, co? Lahůdkou je získávání
mimořádných staveb, jejichž potenciál a efektivita vám ulehčí řadu problémů.
Jsou mezi nimi dobře známé divy světa - Socha svobody, Eiffelova věž,
Versailles, Super Collider, Rhodský kolos a řada dalších. Divy lze vybudovat v
multiplayeru nebo je získat v klasické kampani - musíte se hodně modlit a ještě
víc bojovat a devastovat. RoN dále nabízí skirmish, souboj s časem (nebo na
čas?) a samozřejmě nechybí hra po síti. Tradiční přehledný a hlavně funkční
editor misí je přitom také, takže pokud by vás omrzel strategický život,
vytvoříte si svoje vlastní kampaně.
• Inspirace v Civilizaci nebo Age of
Empires
Patříte-li
mezi ostřílené strategické veterány (věk i pohlaví nerozhoduje), asi se okamžitě
vrhnete do boje. Chvályhodný postup, ale nejprve bych vás seznámil s herními
principy. Nejde o nic složitého, ovšem není na škodu vědět, co je cílem hry. Tak
tedy, vážení a milí, na začátku nezačínáte zcela nazí a chudí. První městečko už
stojí na svém místě a v jeho dosahu se obvykle vyskytuje i nějaké to (zatím
neobdělané) pole. Vidíte, první odlišnost od zaběhlého standardu - nebudujete
základnu, ale osidlujete způsobem podobným Civilizaci.
Abyste se mohli
dále rozvíjet, musíte si zajistit trvalý a co možná nejrychlejší přísun surovin,
potravin a duševní energie - jídlo, dřevo, kamení a úroveň vzdělání. Pamatujte
také na základní ekonomické ukazatele a pro každé město zajistěte karavanu -
koník obtěžkaný zbožím, které směňuje na neviditelném černém trhu. Karavanu lze
stejně jako obchodníka získat na tržišti. Obchodník ovšem v této hře zastává
spíš funkci ekonomického dohlížitele a šamana - pouze on může získávat speciální
bonusy ukryté na různých místech mapy.
Nezanedbatelnou výhodou RoN je neomezené množství přírodních
surovin, takže si nemusíte dělat starosti, že nebude co sklízet. Zvláštní, ale
extrémně pohodlné a účinné. Jídlo můžete sklízet z polí (počet závisí na daném
stupni rozvoje a národnosti), lovit ve formě rybích bestií z moří nebo jej
kupovat. Těžba dřeva je také poměrně snadná, stačí přímo u lesa zbudovat pilu +
dřevozpracující továrničku. Stejně tak je tomu u zpracování kamene. Doly
rozmístíte u kamenitých svahů a těžba může začít. Dejte si však pozor, základní
přísun surovin a pochutin musí mít každé město! Stejně tak nespoléhejte na jednu
pilu a kamenolom, ale postavte jich co nejvíce - zrychlíte tím
produkci/těžbu.
• Vzdělanost
a objevy
Ale zpět k novému a důležitému ukazateli - vzdělanosti. Čím
zvýšit rychlost vynalézání a přísun nové svěží inteligence? Jednoznačně počtem
mudrců, vzdělanců či jinak duševně vyspělých jedinců, jejichž líhní jsou
univerzity (opět je nezapomeňte postavit poblíž každého města). V univerzitách
se nadané bytosti shromažďují a ovlivňují produkci „vědění“. Rychlost lze dále
do jisté míry zvyšovat upgrady.
Zmínil jsem podobnost s
kultovní Civilizací, což potvrzuje systém objevů. Ve srovnání s Civilizací jde o
velmi zjednodušený model, jelikož rozvíjíte pouze čtyři oblasti - teorii vědy
(ovlivňuje produkci inteligence), vojenství (rozvoj armády, populace),
společenskou úroveň (ovlivňuje maximální počet měst) a komerční sféru (vyšší
produkce a rychlejší obchodování na trhu). Jakmile vyčerpáte všechny výzkumné
programy, přicházejí na řadu speciální bonusové super-technologie - světovládá
(okamžité obsazení města jednotkou), protiraketový štít (protivník vás nemůže
ohrozit raketou), globální prosperita (zvýší všechny množstevní přírůstky na
maximum), umělá inteligence (jednotky se vyvíjí okamžitě, stačí jen kliknout a
tank nebo jakákoliv jednotka okamžitě vypluje na povrch).
• 18 národů na výběr
Jak se jste možná již dovtípili
z názvu titulu, RoN je megalomanským internacionálním soubojem osmnácti zcela
odlišných či příbuzných kultur. Je libo Francouze, Angličany, Rusy či snad
Aztéky? Jenže špatní nejsou ani Římané, Namibijci, Řekové a Turci. Autoři hry si
dali na kulturních a společenských rozdílech jednotlivých etnik docela záležet,
což znamená, že žádná zem není vyloženě slabá a nelze říct, že by třeba Řecko
bylo nejideálnější volbou. Egypťané mají již od začátku sýpky a jejich města
mohou být živena ze sedmi farem.
Francouzská vojska zase mohou být
resuscitována pomocí Supply Wagonů a jejich armáda se z továren dere o čtvrtinu
levněji a polovinu rychleji než u konkurence. Májské stavby již od pradávna
patřili mezi architektonické skvosty, není tedy velkým překvapením, že vaše
budovy budou o polovinu silnější než u ostatních národností a vybudujete je v
polovičním čase. Dejte si pozor na zákeřné Rusy, vstup na jejich území znamená
výrazný úbytek vaší životní energie (to víte, zima). Nebezpeční jsou také ruští
špióni, kteří jsou zatraceně levní a solidně disponovaní (že by prapočátky
KGB?).
• Masové boje a
dobývání pevností
Boje lze zařadit mezi nejzábavnější a zároveň
nejproblematičtější prvky RoN. Vybudování dobré armády není velký problém.
Musíte dobře rozvrhnout výrobu jednotek, abyste měli od každého druhu dostatečný
počet (maximum je 200) a hlavně neprodukovali zbytečné v boji nevyužitelné
jednotky (i to se může stát). Vlastní vojsko se vás snaží překvapit
automatickými formacemi, ty lze případně manuálně upravit, ale to je stejně k
ničemu. Špatně nastavené skripty umělé inteligence často zapříčiní „bojový
chaos“ - třicet jednotek útočí na daný cíl a dalších XY se zabývá jakoukoli
jinou činností - pozorováním stromů, houbařením atd. Svolávání jednotek nám sice
tvůrci usnadnili spoustou klávesových zkratek, ale i přesto často ztratíte
přehled a budete čekat, jak boj dopadne.
Poměrně originálním
způsobem je řešeno dobývání cizáckých měst. Nejprve musíte překročit hranice
sousedních okupantů (přestříhat dráty) a poté se zaměřit na největší města. Ty
jsou velmi dobře bráněna, takže se připravte na silný nepřátelský odpor.
Ideálními jednotkami pro masovou devastaci jsou katapulty a trebuchety v
začátcích hry a tanky a jaderné hlavice v konečných fázích - nukleární hříbek
vypadá impozantně. Častokrát se vám však nepodaří městečko ani škrábnout,
jelikož vaše jednotky pozabíjí koňská jízda útočící vždy zákeřně a ze zálohy.
Rozhodně vám nedoporučuji ničit ostatní např. zemědělské stavby nebo továrny.
Jakmile totiž obsadíte polo-zničené město (což trvá pěkných pár minut),
usurpujete si všechny okolní příbytky včetně bonusových kapybar.
Ale ani ostatní jednotky nejsou
k zahození. Vojsko se mění v závislosti na období, takže s obyčejných phalaxů
mohou být během chvilky střelci s puškami - tzv. skupinový upgrade jednotek. Je
toho spousta. Bojové bitevní lodě, rybářské kocábky, letouny, pěchota,
dělostřelectvo, lučištníci, kopiníci, velitelé, jejichž taktické a vojenské
schopnosti ovlivňují celou skupinku vojáků. Použitelní jsou i špióni a
průzkumníci, ale jejich účast v pravé bitvě je spíše kosmetická. Krom klasických
jednotek má každý národ k dispozici unikátní bijce.
• A.I. - Armed individuality?!
Ano,
ano, je to tu zase. Umělá inteligence připomíná kobylu od Salvadora Dalího -
jedna elegantně vyhublá nožka je o dvacet metrů delší než ostatní. Je smutné, že
i v horké novince, jakou RoN je, nacházíme klasické chyby, jejichž výskyt
pamatuje i Duna. Seskupování jednotek do bizarních tvarů je efektní způsob, jak
si znepříjemnit bojové škádlení. Jeho význam je tedy spíš kosmetický - aneb:
„koukejte, jak mi ti legionáři vesele pobíhají v obdélníku“.
RoN
nerespektuje (díky bohu) terénní nerovnosti jakými jsou kopce, stromy, stavení a
různé jiné hlouposti. Jednotky se tedy neprobojují stromořadím, ani nezdolají
skály. Zcela zaručeně se vám stane, že budete chtít zaútočit s početnou armádou
na poměrně vzdálené město. Což o to, jednotky se pohybují celkem svižně a ve
většině případů se snaží plnit to, co po nich požadujete, ale jakmile mají
možnost volby - jít 100 km oklikou nebo kratší úzkou stezkou - zvolí v 99 ze 101
případu tu horší (časově náročnější) variantu. Vzhledem k tomu, že řada misí je
vlastně jen souboj o čas, podobné zákeřnosti vašeho pluku dokážou pěkně zvednout
hladinu adrenalinu.
• Průměrná grafika a vysoké HW
nároky?
Opravdu mi není jasné, proč je hra tak hardwarově náročná.
Nedělám si legraci. Ono na tom taky není nic vtipného, když RoN vypadá téměř
stejně jako AoE II a při minimálním zoomu (je zobrazena velká část bojiště) a
větším množství jednotek (padesát) má znatelné problémy s plynulostí na 2GHz
procesoru. Kdybych měl 1GHz procesor a 256 MB paměti, tak bych to s klidem a
lehce dementním výrazem ve tváři přešel, ale s půl gigabajtem RAM se dost divím.
Trhání sice na mém není příliš výrazné, ale vzhledem k tomu, že mezi fanoušky
strategií se zcela jistě pohybují i mnohem nižší konfigurace, řada potenciálních
kupců má smůlu.
Pokud překousnete počáteční problém s přehnanými a
neopodstatněnými HW nároky, můžete si všimnout, že grafika je docela obstojná.
Postavičky jsou i přes svoji titěrnost poměrně detailní a obzvláště solidně
vypadají detonace bomb a raket. Destrukce ovšem již od pradávna fascinovala
herní publikum, nedivím se tedy, že se tvůrci vyřádili i zde.
Mírným zklamáním z vizuálního
hlediska je prostředí. Ne snad, že by bylo nerealistické nebo nedej bože
futuristické, ale postrádal jsem variabilitu - stále stejné stromečky, kapříci,
kopce atd. Na druhou stranu musím pochválit ztvárnění vodní hladiny - vlnky
narážející na pobřeží jsou super. Počet bojových jednotek mi málem vyrazil dech!
Vojáčků je tolik a liší se snad ještě víc než v AoE. Moc pěkně vypadá většina
budov, jejichž vzhled a množství detailů je fascinující. V pozdějších fázích hry
si budete připadat jako v Simcity - mluvím o příbytcích z období Information
Age. Animace jednotek není bezchybná, ale až na pár výjimek (pohyb koní se mi
stále moc nezdá) jde o slušnou práci - rozkládání katapultu nebo trebuchetu je
lahůdka, vojáci s puškami během bitvy nabíjejí a průzkumní psíci zkoumají vše,
na co přijdou.
• Něco tu
hraje... a piští
Hudební doprovod je, řekl bych, trochu uspěchaný. Možná
se mnou nebudete souhlasit, ale přesně takový pocit ve mně zanechaly pasáže z
RoN. Hudba je bez diskuse pestrou směsicí žánrů od takřka lidových motivů, po
etnické celky (skotské kytarové melodie, ruské atd) s klasickými nástroji. Tu a
tam se dokonce melodie stočí až k východním hranicím, ale nečekejte nic
muzikálně převratného. Na druhou stranu zklamáni se v mém případě také
nedostavilo.
Melodie velmi zpříjemňují hraní a navozují obvykle tu správnou
bojovou atmosféru. Skladatel měl zřejmě hodně svázané (doslova) ruce a nemohl si
dovolit složit 18 rozdílných doprovodů (pro každý národ) + několik bojových
motivů, takže se musíte spokojit s mixem všeho během jedné mise. To je rozhodně
škoda a nedává to žádný smysl, ale rozčilovat se můžete jak chcete, stejně vám
to nebude nic platné.
Skladby si můžete přehrát i mimo hru, jelikož jsou uloženy v adresáři
hry ve formě Wavů. Kvalita je ale díky nelogickému ořezání o 22KHz pouze
průměrná. Zvuky sice ve strategií tak zásadní nejsou, ale řinčení ocele by mělo
alespoň částečně připomínat realitu. Skřeky a všechny ostatní efekty znějí
celkem reálně, ale opět jsou nasamplovány na frekvenci 22 KHz, což je šetření na
špatném místě. Přitom stačilo kvalitní ozvučení zkomprimovat do MP3 nebo OGG a
bylo by všechno v pořádku…..
| |
|
Rise of Nations - recenze |
|
Autor: David Ducháček
Publikováno: 3.června
2003 |
Že by další pochybná strategická hra z
produkce nevyzpytatelných Microsofťáků nebo nové kódové označení operačního
systému? Tak jednoduché to opravdu není. Rise of Nations (dále už jen RoN) staví
na velmi slušné marketingové základně, jejíž cestička je vydlážděná tituly Age
of Empires, Empire
Earth nebo Warrior
Kings. Nebýt Civilizace, tak dnes nemám o čem psát. Tato fantastická tahová
strategie vnesla do strategických vod takové množství inovací, že i řada odpůrců
nestačila hledat negativní vliv na lidskou psyché. Dosti však bylo šedivé
minulosti. Civilizaci potkalo ještě několik dalších pokračování, ale originál
nepřekonal žádný z nich a kvalitnější audiovizuální stránka se nepočítá. Rise of
Nations mi svojí strukturou oživil vzpomínky na maniakální piplání městeček a
honbu za čísly.
Hra ale zdaleka nevychází jen z této zažité ba částečně
přežité koncepce. Spoustu prvků RoN evidentně „opsal“ od spřízněného soukmenovce
Age of Empires. Tomuto skvostu se vyhnul jen málokdo, pokud se vám to ale přece
povedlo, nehledejte stará CD a radši hupněte na Rona (Potterovci prominou).
Jenže, možná si říkáte, proč byste se vlastně měli do RoN pouštět? Nabízí něco
víc než jen pouhou kompilaci strategických hitů? Nevím, jestli se mnou budete
souhlasit, že hledat v dnešní době originální strategii je dost velký problém.
Síla RoN je tedy v něčem jiném než omračující grafice a spoustě nových
nápadů.
• Začínáme...
Tutoriál přeskočíme,
je sice zajímavě zpracován, ovšem je poměrně zbytečný. Nápovědu si totiž můžete
„přivolat“ kdykoliv během hry, navíc všechny jednotky i akce jsou detailně
popsány. Zkuste tedy rozjet novou kampaň, vyberte si jeden z osmnácti národů a
začněte svoje taktické manévry na mapě světa. Zatím je vaše zemička zastoupena
jen malou barevnou skvrnkou, nemáte moc nepřátel a nabízí se vám celá řada
možnosti - kam zaútočit (podobně jako v Duně 2), zda využít diplomacie nebo
agresivní síly. V této fázi hra vypadá jako klasická tahová strategie a do AoE
režimu se přepne v momentě, kdy se rozhodnete pro útok. Až vyhrajete pár bitev,
obdržíte bonusové kartičky, jejichž účinnost v žádném případě nepodceňujte,
právě ony vám totiž mohou velmi usnadnit boj.
Jste-li rozený
diplomat, můžete si protivníkův celek odkoupit. To je, co? Lahůdkou je získávání
mimořádných staveb, jejichž potenciál a efektivita vám ulehčí řadu problémů.
Jsou mezi nimi dobře známé divy světa - Socha svobody, Eiffelova věž,
Versailles, Super Collider, Rhodský kolos a řada dalších. Divy lze vybudovat v
multiplayeru nebo je získat v klasické kampani - musíte se hodně modlit a ještě
víc bojovat a devastovat. RoN dále nabízí skirmish, souboj s časem (nebo na
čas?) a samozřejmě nechybí hra po síti. Tradiční přehledný a hlavně funkční
editor misí je přitom také, takže pokud by vás omrzel strategický život,
vytvoříte si svoje vlastní kampaně.
• Inspirace v Civilizaci nebo Age of
Empires
Patříte-li
mezi ostřílené strategické veterány (věk i pohlaví nerozhoduje), asi se okamžitě
vrhnete do boje. Chvályhodný postup, ale nejprve bych vás seznámil s herními
principy. Nejde o nic složitého, ovšem není na škodu vědět, co je cílem hry. Tak
tedy, vážení a milí, na začátku nezačínáte zcela nazí a chudí. První městečko už
stojí na svém místě a v jeho dosahu se obvykle vyskytuje i nějaké to (zatím
neobdělané) pole. Vidíte, první odlišnost od zaběhlého standardu - nebudujete
základnu, ale osidlujete způsobem podobným Civilizaci.
Abyste se mohli
dále rozvíjet, musíte si zajistit trvalý a co možná nejrychlejší přísun surovin,
potravin a duševní energie - jídlo, dřevo, kamení a úroveň vzdělání. Pamatujte
také na základní ekonomické ukazatele a pro každé město zajistěte karavanu -
koník obtěžkaný zbožím, které směňuje na neviditelném černém trhu. Karavanu lze
stejně jako obchodníka získat na tržišti. Obchodník ovšem v této hře zastává
spíš funkci ekonomického dohlížitele a šamana - pouze on může získávat speciální
bonusy ukryté na různých místech mapy.
Nezanedbatelnou výhodou RoN je neomezené množství přírodních
surovin, takže si nemusíte dělat starosti, že nebude co sklízet. Zvláštní, ale
extrémně pohodlné a účinné. Jídlo můžete sklízet z polí (počet závisí na daném
stupni rozvoje a národnosti), lovit ve formě rybích bestií z moří nebo jej
kupovat. Těžba dřeva je také poměrně snadná, stačí přímo u lesa zbudovat pilu +
dřevozpracující továrničku. Stejně tak je tomu u zpracování kamene. Doly
rozmístíte u kamenitých svahů a těžba může začít. Dejte si však pozor, základní
přísun surovin a pochutin musí mít každé město! Stejně tak nespoléhejte na jednu
pilu a kamenolom, ale postavte jich co nejvíce - zrychlíte tím
produkci/těžbu.
• Vzdělanost
a objevy
Ale zpět k novému a důležitému ukazateli - vzdělanosti. Čím
zvýšit rychlost vynalézání a přísun nové svěží inteligence? Jednoznačně počtem
mudrců, vzdělanců či jinak duševně vyspělých jedinců, jejichž líhní jsou
univerzity (opět je nezapomeňte postavit poblíž každého města). V univerzitách
se nadané bytosti shromažďují a ovlivňují produkci „vědění“. Rychlost lze dále
do jisté míry zvyšovat upgrady.
Zmínil jsem podobnost s
kultovní Civilizací, což potvrzuje systém objevů. Ve srovnání s Civilizací jde o
velmi zjednodušený model, jelikož rozvíjíte pouze čtyři oblasti - teorii vědy
(ovlivňuje produkci inteligence), vojenství (rozvoj armády, populace),
společenskou úroveň (ovlivňuje maximální počet měst) a komerční sféru (vyšší
produkce a rychlejší obchodování na trhu). Jakmile vyčerpáte všechny výzkumné
programy, přicházejí na řadu speciální bonusové super-technologie - světovládá
(okamžité obsazení města jednotkou), protiraketový štít (protivník vás nemůže
ohrozit raketou), globální prosperita (zvýší všechny množstevní přírůstky na
maximum), umělá inteligence (jednotky se vyvíjí okamžitě, stačí jen kliknout a
tank nebo jakákoliv jednotka okamžitě vypluje na povrch).
• 18 národů na výběr
Jak se jste možná již dovtípili
z názvu titulu, RoN je megalomanským internacionálním soubojem osmnácti zcela
odlišných či příbuzných kultur. Je libo Francouze, Angličany, Rusy či snad
Aztéky? Jenže špatní nejsou ani Římané, Namibijci, Řekové a Turci. Autoři hry si
dali na kulturních a společenských rozdílech jednotlivých etnik docela záležet,
což znamená, že žádná zem není vyloženě slabá a nelze říct, že by třeba Řecko
bylo nejideálnější volbou. Egypťané mají již od začátku sýpky a jejich města
mohou být živena ze sedmi farem.
Francouzská vojska zase mohou být
resuscitována pomocí Supply Wagonů a jejich armáda se z továren dere o čtvrtinu
levněji a polovinu rychleji než u konkurence. Májské stavby již od pradávna
patřili mezi architektonické skvosty, není tedy velkým překvapením, že vaše
budovy budou o polovinu silnější než u ostatních národností a vybudujete je v
polovičním čase. Dejte si pozor na zákeřné Rusy, vstup na jejich území znamená
výrazný úbytek vaší životní energie (to víte, zima). Nebezpeční jsou také ruští
špióni, kteří jsou zatraceně levní a solidně disponovaní (že by prapočátky
KGB?).
• Masové boje a
dobývání pevností
Boje lze zařadit mezi nejzábavnější a zároveň
nejproblematičtější prvky RoN. Vybudování dobré armády není velký problém.
Musíte dobře rozvrhnout výrobu jednotek, abyste měli od každého druhu dostatečný
počet (maximum je 200) a hlavně neprodukovali zbytečné v boji nevyužitelné
jednotky (i to se může stát). Vlastní vojsko se vás snaží překvapit
automatickými formacemi, ty lze případně manuálně upravit, ale to je stejně k
ničemu. Špatně nastavené skripty umělé inteligence často zapříčiní „bojový
chaos“ - třicet jednotek útočí na daný cíl a dalších XY se zabývá jakoukoli
jinou činností - pozorováním stromů, houbařením atd. Svolávání jednotek nám sice
tvůrci usnadnili spoustou klávesových zkratek, ale i přesto často ztratíte
přehled a budete čekat, jak boj dopadne.
Poměrně originálním
způsobem je řešeno dobývání cizáckých měst. Nejprve musíte překročit hranice
sousedních okupantů (přestříhat dráty) a poté se zaměřit na největší města. Ty
jsou velmi dobře bráněna, takže se připravte na silný nepřátelský odpor.
Ideálními jednotkami pro masovou devastaci jsou katapulty a trebuchety v
začátcích hry a tanky a jaderné hlavice v konečných fázích - nukleární hříbek
vypadá impozantně. Častokrát se vám však nepodaří městečko ani škrábnout,
jelikož vaše jednotky pozabíjí koňská jízda útočící vždy zákeřně a ze zálohy.
Rozhodně vám nedoporučuji ničit ostatní např. zemědělské stavby nebo továrny.
Jakmile totiž obsadíte polo-zničené město (což trvá pěkných pár minut),
usurpujete si všechny okolní příbytky včetně bonusových kapybar.
Ale ani ostatní jednotky nejsou
k zahození. Vojsko se mění v závislosti na období, takže s obyčejných phalaxů
mohou být během chvilky střelci s puškami - tzv. skupinový upgrade jednotek. Je
toho spousta. Bojové bitevní lodě, rybářské kocábky, letouny, pěchota,
dělostřelectvo, lučištníci, kopiníci, velitelé, jejichž taktické a vojenské
schopnosti ovlivňují celou skupinku vojáků. Použitelní jsou i špióni a
průzkumníci, ale jejich účast v pravé bitvě je spíše kosmetická. Krom klasických
jednotek má každý národ k dispozici unikátní bijce.
• A.I. - Armed individuality?!
Ano,
ano, je to tu zase. Umělá inteligence připomíná kobylu od Salvadora Dalího -
jedna elegantně vyhublá nožka je o dvacet metrů delší než ostatní. Je smutné, že
i v horké novince, jakou RoN je, nacházíme klasické chyby, jejichž výskyt
pamatuje i Duna. Seskupování jednotek do bizarních tvarů je efektní způsob, jak
si znepříjemnit bojové škádlení. Jeho význam je tedy spíš kosmetický - aneb:
„koukejte, jak mi ti legionáři vesele pobíhají v obdélníku“.
RoN
nerespektuje (díky bohu) terénní nerovnosti jakými jsou kopce, stromy, stavení a
různé jiné hlouposti. Jednotky se tedy neprobojují stromořadím, ani nezdolají
skály. Zcela zaručeně se vám stane, že budete chtít zaútočit s početnou armádou
na poměrně vzdálené město. Což o to, jednotky se pohybují celkem svižně a ve
většině případů se snaží plnit to, co po nich požadujete, ale jakmile mají
možnost volby - jít 100 km oklikou nebo kratší úzkou stezkou - zvolí v 99 ze 101
případu tu horší (časově náročnější) variantu. Vzhledem k tomu, že řada misí je
vlastně jen souboj o čas, podobné zákeřnosti vašeho pluku dokážou pěkně zvednout
hladinu adrenalinu.
• Průměrná grafika a vysoké HW
nároky?
Opravdu mi není jasné, proč je hra tak hardwarově náročná.
Nedělám si legraci. Ono na tom taky není nic vtipného, když RoN vypadá téměř
stejně jako AoE II a při minimálním zoomu (je zobrazena velká část bojiště) a
větším množství jednotek (padesát) má znatelné problémy s plynulostí na 2GHz
procesoru. Kdybych měl 1GHz procesor a 256 MB paměti, tak bych to s klidem a
lehce dementním výrazem ve tváři přešel, ale s půl gigabajtem RAM se dost divím.
Trhání sice na mém není příliš výrazné, ale vzhledem k tomu, že mezi fanoušky
strategií se zcela jistě pohybují i mnohem nižší konfigurace, řada potenciálních
kupců má smůlu.
Pokud překousnete počáteční problém s přehnanými a
neopodstatněnými HW nároky, můžete si všimnout, že grafika je docela obstojná.
Postavičky jsou i přes svoji titěrnost poměrně detailní a obzvláště solidně
vypadají detonace bomb a raket. Destrukce ovšem již od pradávna fascinovala
herní publikum, nedivím se tedy, že se tvůrci vyřádili i zde.
Mírným zklamáním z vizuálního
hlediska je prostředí. Ne snad, že by bylo nerealistické nebo nedej bože
futuristické, ale postrádal jsem variabilitu - stále stejné stromečky, kapříci,
kopce atd. Na druhou stranu musím pochválit ztvárnění vodní hladiny - vlnky
narážející na pobřeží jsou super. Počet bojových jednotek mi málem vyrazil dech!
Vojáčků je tolik a liší se snad ještě víc než v AoE. Moc pěkně vypadá většina
budov, jejichž vzhled a množství detailů je fascinující. V pozdějších fázích hry
si budete připadat jako v Simcity - mluvím o příbytcích z období Information
Age. Animace jednotek není bezchybná, ale až na pár výjimek (pohyb koní se mi
stále moc nezdá) jde o slušnou práci - rozkládání katapultu nebo trebuchetu je
lahůdka, vojáci s puškami během bitvy nabíjejí a průzkumní psíci zkoumají vše,
na co přijdou.
• Něco tu
hraje... a piští
Hudební doprovod je, řekl bych, trochu uspěchaný. Možná
se mnou nebudete souhlasit, ale přesně takový pocit ve mně zanechaly pasáže z
RoN. Hudba je bez diskuse pestrou směsicí žánrů od takřka lidových motivů, po
etnické celky (skotské kytarové melodie, ruské atd) s klasickými nástroji. Tu a
tam se dokonce melodie stočí až k východním hranicím, ale nečekejte nic
muzikálně převratného. Na druhou stranu zklamáni se v mém případě také
nedostavilo.
další obrázky z této hry
najdete v naší sekci screenshotů
Melodie velmi zpříjemňují hraní a navozují obvykle tu správnou
bojovou atmosféru. Skladatel měl zřejmě hodně svázané (doslova) ruce a nemohl si
dovolit složit 18 rozdílných doprovodů (pro každý národ) + několik bojových
motivů, takže se musíte spokojit s mixem všeho během jedné mise. To je rozhodně
škoda a nedává to žádný smysl, ale rozčilovat se můžete jak chcete, stejně vám
to nebude nic platné.
Skladby si můžete přehrát i mimo hru, jelikož jsou uloženy v adresáři
hry ve formě Wavů. Kvalita je ale díky nelogickému ořezání o 22KHz pouze
průměrná. Zvuky sice ve strategií tak zásadní nejsou, ale řinčení ocele by mělo
alespoň částečně připomínat realitu. Skřeky a všechny ostatní efekty znějí
celkem reálně, ale opět jsou nasamplovány na frekvenci 22 KHz, což je šetření na
špatném místě. Přitom stačilo kvalitní ozvučení zkomprimovat do MP3 nebo OGG a
bylo by všechno v pořádku…..
|
VERDIKT:
RoN nehýří originálními
prvky ani vás neomráčí technologickou vyspělostí. Povedlo se jí však
vypreparovat to nejlepší z nejpopulárnějších strategii všech dob a výsledek
okořenit několika příjemnými novinkami. Škoda jen, že jsou hardwarové nároky tak
vysoké a RoN neběží ve vyšším rozlišení než je poněkud standardní 1024×768.
Jestli tyto drobnosti zkousnete, budete se náramně a dlouho bavit. |
|